Aktuality
CZ > Aktuality > Seznam článků > Veřejné prohlášení Euroregionu ELBE/LABE k Programu spolupráce Sasko-Česká republika 2014-2020

Veřejné prohlášení Euroregionu ELBE/LABE k Programu spolupráce Sasko-Česká republika 2014-2020

Tímto společným veřejným prohlášením vyjadřují členové Euroregionu Elbe/Labe svou hlubokou nespokojenost s praktickou realizací podpůrného programu INTERREG-V-A v rámci Programu spolupráce Sasko-Česká republika 2014-2020.
Příliš mnoho finančních prostředků tohoto programu je vynakládáno na projekty, jejichž přínos k přeshraniční spolupráci a udržitelnému rozvoji příhraničního regionu je velice malý. To je o to politováníhodnější, že již beztak finančně značně omezené programy INTERREG-A jsou jedinými možnostmi podpory právě těchto konkrétních cílů. Toto z větší části chybné využití prostředků vede ve výsledku k tomu, že už téměř nezbývají finanční prostředky na skutečnou přeshraniční spolupráci a řešení specifických problémů příhraničního regionu.
Hlavní důvody tohoto chybného vývoje nastíníme níže, společně s konkrétními požadavky a návrhy do dalšího dotačního období.

Státní “samoobsluha“                                                                                                                 

Velká část evropských prostředků se vynakládá jako náhrada prostředků ze státního rozpočtu. Oblasti jako bezpečnost, pořádek a odvracení nebezpečí nebo ochrana přírody a životního prostředí jsou zásadními úkoly státu, které musejí být ze zásady financovány i bez dotací EU. Dotační prostředky by mohly smysluplně sloužit k posilování přeshraniční spolupráce, která povede k lepšímu plnění úkolů. Nesmí však nahrazovat investice do zásadně nezbytného vybavení vozidly, budovami a technikou.

Požadujeme, aby bylo v příštím dotačním období zaručeno, že prostředky poskytnuté EU nebudou použity jako náhrada za prostředky, které má poskytovat státní rozpočet.

Vysoké investice do „hardwaru“

V mnoha projektech připadá velká část – přes 80 %, často i přes 90 % – na investice do vozidel, budov a stavebních opatření. Tím méně prostředků potom zbývá na spolupráci a setkávání lidí, které slouží většinou jen jako zástěrka k obhajobě vysokých investic do „hardwaru“. Skutečný přeshraniční efekt je téměř neznatelný a rozhodně není v poměru k výši schválených dotačních prostředků.

Požadujeme omezení investičních výdajů v dalším dotačním období. Navrhujeme, aby nebyly schvalovány projekty, které plánují investice do „hardwaru“ vyšší než 50 % z celkového rozpočtu.

Stále větší projekty

V průběhu dotačních období finanční objem schvalovaných projektů neustále narůstal, podporován již výše zmiňovanými vysokými výdaji na investice. Z pohledu Řídících orgánů a Společného sekretariátu je to vysoce pozitivní vývoj, neboť tak dochází k rychlému navazování finančních prostředků a menší práci s jejich kontrolou, než u většího množství menších projektů. Tímto způsobem je však dotační program rychle vyčerpán, tentokrát ve většině dotačních oblastí již po 18 měsících. Je jasné, že se tak zapojí mnohem menší množství žadatelů a vznikne i méně přeshraniční spolupráce. Tím je ale cíl programu INTERREG-A negován.

Požadujeme omezení finančního objemu projektů v dalším dotačním období. Navrhujeme, aby v rámci jednoho projektu jednotlivému projektovému partnerovi nebylo schváleno více než 300.000 Euro.

Malá orientace na budoucí problémy příhraničního regionu

Je zřejmé, že projekty spolupráce vysokých škol, odborného vzdělávání a odborné orientace nebo podpora přeshraničního pracovního trhu jsou Monitorovacím výborem většinou zamítány. Tím je znemožněna realizace přesně těch projektů, které se chtějí zabývat specifickými problémy příhraničního regionu a přispívat k jeho pozitivnímu rozvoji. Specifickým problémem příhraničí zkrátka není nedostatečná vybavenost policie a hasičů vozidly a technikou, ale např. mentální a jazykové bariéry, odchod mladých lidí, nedostatek odborných pracovních sil a málo do budoucnosti orientovaná hospodářská struktura.

Požadujeme proto, aby se další dotační program soustředil zejména na specifické rozvojové problémy. K tomu je nutné do přípravy dalšího dotačního období intenzivně zapojit i aktéry lokální a regionální úrovně.

Způsob práce Monitorovacího výboru

U mnoha – zejména zamítavých – rozhodnutí Monitorovacího výboru se oficiální zdůvodnění zdají velmi pochybná. Často vyvstal dojem, že rozhodnutí byla učiněna již před zasedáním a diskuze v Monitorovacím výboru je tak zbytečná.

Bylo by asi naivní chtít tyto procesy úplně vytěsnit. Byly by však ztíženy, pokud by se Monitorovací výbor vzdal principu hlasování podle delegací. Považovali bychom za dobré znamení, kdyby se právě grémium podporující přeshraniční spolupráci nedělilo do dvou odděleně hlasujících částí. To by se mělo v dalším dotačním období změnit.

Doufáme, že tímto veřejným prohlášením přispějeme k diskuzi o podobě dalšího dotačního období. Pro to současné je již pozdě, ale dosavadní zkušenosti musí být zohledněny v budoucnu.

Veřejné prohlášení

© 2008 WebActive s.r.o.